Změna životního stylu zahrnující snížení energetického výdeje (málo pohybu) a zvýšení energetického příjmu je příčinou nadváhy či obezity u více než 97 % dětí s nadměrnou tělesnou hmotností. Musíme ale přiznat, že energetický výdej je ovlivňován řadou faktorů.
Problém obezity proto nelze zjednodušovat jen na nadměrný přívod energie a nedostatek pohybu. Krátkodobý zvýšený příjem energie obvykle u zdravých jedinců aktivuje fyziologické regulační mechanismy, které zabrání vzestupu hmotnosti. U jedinců s genetickou predispozicí ke vzniku obezity bývají tyto regulační mechanismy porušeny. Naopak dlouhodobý vyšší příjem energie vede k obezitě i u jedinců, kteří nemají genetické predispozice pro její rozvoj. Nadměrný přívod energie o pouhých 50–100 kcal (210–420 kJ) denně může vést k nárůstu hmotnosti o 2–5 kilogramů za rok. Endokrinopatie, genetické syndromy nebo užívání specifické medikace představují u dětí příčinu obezity v méně než 3 % případů.
Rizikové faktory pro vznik obezity u dětí
Pravidelný příjem vysokoenergetické stravy a vysoce průmyslově zpracovaných potravin (hlavně ve formě rychlého občerstvení, používání polotovarů, nadměrného pití slazených nápojů a džusů) patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku a rozvoje nadváhy a obezity u dětí, přestože energetická potřeba v období růstu je vysoká.
Kudlová, E: Co nového víme o vysoce průmyslově zpracovaných potravinách?
Příjem přidaného cukru je v průmyslově vyspělých zemích nepřiměřeně vysoký (v ČR 40 kg na osobu za rok). Před 200 lety byla spotřeba cukru na člověka a rok pouze 0,25 kg. Tělo si tvoří potřebnou hladinu glukózy ze složitějších sacharidů a v případě přidaného cukru se tedy jedná o pouhý návyk. Vysoký příjem cukrů či slazených nápojů je spojen nejen s rizikem obezity v pozdějším věku, ale také s nárůstem výskytu zubních kazů.
Dalším rizikovým faktorem je snížená pohybová aktivita spojená se sedavým způsobem trávení volného času.
Neméně důležitým faktorem je obezita rodičů, kdy rodina často preferuje příjem vysoce energicky bohaté stravy a sedavého způsobu života.
Porucha interpersonálních rodinných vztahů, problémy ve škole či osobním životě pak zvyšují hladinu stresu, kdy jednou z možností řešení těchto situací je přejídání.
Některé socioekonomické faktory (nízké vzdělání, nižší příjem či bydlení ve vyloučených lokalitách) mohou zvyšovat riziko rozvoje nevhodných stravovacích zvyklostí, snižovat dostupnost potřebných informací týkajících se zdravého životného stylu a v některých případech i přístupu k využití sportovišť nebo pohybových kroužků.
